Ìjọba Àpapọ̀ Gbèrò Lati Dín Ẹrù Sísan Gbèsè Kù Nípasẹ̀ Yíyí Gbèsè Padà

Ìjọba Àpapọ̀ ti gbèrò láti dín ẹrù sísan gbèsè lọ́wọ́lọ́wọ́ rẹ̀ kù nípasẹ̀ yíyí àwọn gbèsè tí ó ti wà tẹ́lẹ̀ padà (refinancing).

Ọ̀gbẹ́ni Wale Edun, Mínísítà fún Ìṣúná àti Mínísítà Olùdarí Ọrọ̀-ajé, ni ó ṣí èyí payá níbi ìdánilẹ́kọ̀ọ́ Àpérò Ọdọọdún ti Àjọ Institute of Chartered Accountants of Nigeria (ICAN) ní Abuja ní Ọjọ́ Ìṣẹ́gun.

Gẹ́gẹ́ bí ó ti sọ: “Àwọn ìgbìyànjú ń lọ lọ́wọ́ láti yí àwọn gbèsè tí ó gbowó lórí padà, kí ó baà lè dín iye owó sísan gbèsè àti iye owó yíyá gbèsè kù.”

Mínísítà náà tọ́ka sí i pé bí àwọn àtúnṣe tí ìjọba lọ́wọ́lọ́wọ́ yìí ṣe ti gbé èrè ìjọba ga sí i, bẹ́ẹ̀ náà ni sísan gbèsè náà ti ga ju bí ó ti yẹ lọ.

“Ipò ìnáwó wa ti sunwọ̀n sí i gan-an. Èrè ìjọba ti ga pẹ̀lú ìwọ̀n tí ó kọjá 70% ní orúkọ ọrọ̀-ajé lórí ọdún méjì sẹ́yìn. Èyí wá láti ọwọ́ ìfàyègba ọjà àjọṣísí owó àti epo, àti ìgbéṣẹ̀ àwọn tí ó ń gba owó ìjọba nípasẹ̀ ìmọ̀-ẹ̀rọ lábẹ́ Ètò Ìrètí Tuntun,” ni Edun sọ.

“Síbẹ̀síbẹ̀, ó ṣe pàtàkì láti kíyè sí i pé ìpọ́nnú lórí ìnáwó ṣì wà nítorí iye owó sísan gbèsè ti kún. Iye owó tí wọ́n ń fi sílẹ̀ fún iṣẹ́ ìṣúra (Treasury bill rates) ti gòkè láti 8% ní ọdún 2023 sí nǹkan bíi 24%, nígbà tí sísan gbèsè òkèrè fẹ́rẹ̀ẹ́ di ìlọ́po mẹ́ta (3x) láti ₦2.7 trillọ̀nù tí wọ́n ti yá sí i lọ́nà ètò ìnáwó sí ₦6.7 trillọ̀nù ní ọdún 2024.”

Ó fi kún un pé gẹ́gẹ́ bí ọrọ̀-ajé tí ó lágbára àti tí ó wé mọ́ gbogbo ènìyàn, Nàìjíríà ń gbé igbá-ẹ̀mí ti ìyípadà kan lọ sí ìdi gbígba ọrọ̀-ajé tí ó ti yàtọ̀ àti èyí tí ó lè bá àgbáyé díje.

Ó ní: “Àwọn ohun tí a kà sí pàtàkì nínú ètò wa wé mọ́ ìdàgbàsókè pàtàkì nínú èrè ọjà tí kì í ṣe ti epo, mímú iṣẹ́ ìṣèmújáde inú ilẹ̀ pọ̀ sí i, àti gbígbé ìbùkún àwọn ènìyàn sókè nípa rí rí i dájú pé àwọn ará Nàìjíríà tí ó jẹ́ àbúrò kò kùnà.”

“A ń yí padà sí ọrọ̀-ajé tí ó dá lórí ṣíṣí sílẹ̀, ìdíje, àti jíjẹ́ ẹni tí ó ń ṣiṣẹ́ dáadáa — níbi tí àwọn oníṣòwò aládàáni jẹ́ ẹ̀rọ ìdàgbàsókè, tí ìjọba sì ń ṣe iṣẹ́ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí olùṣọ́ àti olùrànlọ́wọ́.”

“Ètò ìdàgbàsókè wa dá lórí bí a ṣe fẹ́ mú èrè ohun-ìní tí ń wá láti orí iṣẹ́ ìṣèmújáde pọ̀ sí i nípasẹ̀ ìgbéga ìfowósí aládàáni. A ń ṣiṣẹ́ láti ṣe àṣeyọrí ìdàgbàsókè ti 7.0% GDP ní ọdún 2027/2028, nípa bẹ́ẹ̀, a óò mú àràádọ́ta ọ̀kẹ́ àwọn ọmọ orílẹ̀-èdè wa kúrò nínú òṣì.”

editor's pick

latest video

Mail Icon

news via inbox

Nulla turp dis cursus. Integer liberos  euismod pretium faucibua

Leave A Comment